Osamělými lesy na skalnaté vyhlídky

Z ulice Cunnersdorfer Straße odbočíme mírně doprava a sledujeme značení "žluté čáry". Poté, co za sebou necháme domy Cunnersdorfu, se silnice změní v polní cestu a později v lesní pěšinu. Posledních několik metrů stoupáme po strmých schodech na Spitzen Stein, abychom se nakonec po železném žebříku dostali na 410 m vysokou skálu.

Poprvé byl Spitzen Stein zpřístupněn jednoduchými dřevěnými žebříky v roce 1885, ale železný žebřík a zábradlí byly postaveny až zhruba o 100 let později. Odtud je nádherný panoramatický výhled na stolové hory Saského Švýcarska.

Po této odbočce pokračujeme pěšky (značená žlutou čarou) k bivaku Spitzstein a na kořenovou cestu. Nyní je třeba dávat pozor, abychom asi po 400 metrech od Spitzsteinského bivaku nepřehlédli odbočku na malou pěšinu vpravo! Na křižovatce najdete sloupek se značením lesní cesty (žlutá svislá čára). Po sestupu k rybníku Neuteich pokračujte po lesní cestě ("žlutá čára") směrem na Lampertstein. Promenáda se vine pod skalními stěnami, až dojdeme ke schodům na Lampertstein a odbočíme doprava na vyhlídku.

Podle starší tradice je Lampertstein pojmenován po svém bývalém majiteli. Odtud je vidět Königstein, Lilienstein, Pfaffenstein, Gohrisch, Papststein, Falkenstein, Schrammsteine a Großer Winterberg.

Na zpáteční cestě zvolíme hřebenovou cestu, pokocháme se výhledem na "Schneeberger Blick" a po cca 200 metrech opustíme lesní cestu. Malá pěšina se prudce stáčí doleva a my se vydáme po značení "žluté čáry" směrem na Katzstein. Jakmile se vrátíme na "promenádu", vydáme se stejnou cestou zpět směrem k Neuteichu. Odtud stoupáme do kopce po Pechweg (asfaltové lesní cestě), dokud nepřekročíme širokou lesní cestu "Wurzelweg". Tam se nachází kryté odpočívadlo. Pokračujeme rovně po turistické stezce "Pechloch". Čím výše se dostáváme, tím je tato cesta menší a strmější. Na rozcestníku je napsáno "Spojení (zelený bod) na Katzstein a Signal". Jakmile dojdeme k cestě Mäusebornweg ("zelená tečka"), odbočíme doleva a pokračujeme pěšky na Katzstein (železný žebřík na vyhlídku) a Signal podle značení na Forststeig.

Předpokládá se, že zde kdysi žily četné divoké kočky. Poslední exemplář byl v této oblasti zastřelen nedaleko hranic v roce 1809. Na úzkou skálu (474 m) Katzstein vede strmý žebřík (jen pro ty, kteří mají hlavu na výšky). Za jasného dne jsou vidět vzdálené Unger a Tanzplan, o něco blíže Kohlbornstein, Laasensteine, Schrammsteine, Winterberg, Zirkelstein a Kaiserkrone a velmi blízko Kleiner a Großer Zschirnstein.

Signál je vyhlídka na severní straně masivu Katzstein. Měla důležitou funkci, neboť byla pozorovacím stanovištěm Královské lesní správy pro případné lesní požáry.

Po sestupu od signálky narazíme u posezení opět na značení "zeleného bodu". Po cestě Spitzsteinweg se vydáme doprava až na křižovatku Winterleitenstraße. Odtud jdeme po Winterleitenstraße (značené červenou čarou) zpět do výchozího bodu v Cunnersdorfu. Pokud chceme ještě dojít k lázním Waldbad Cunnersdorf, pokračujeme po značce "zelený bod" rovně. Od lesního koupaliště k výchozímu bodu túry půjdete asi 15 minut po silnici do obce Cunnersdorf.

Většina vesnic v Saském Švýcarsku byla osídlena ve 12. století. Na cestu se vydali osadníci z Dolního Saska, Durynska a Franků a založili také vesnici Cunnersdorf. Lze předpokládat, že lokátor se jmenoval Konrad. Z toho se vyvinul místní název "Kunradsdorf" (1379) a "Connersdorffe" (1539) do podoby Cunnersdorf.