Soutěska Falkenschlucht a další překvapení v okolí Gohrischu

Krátce nato narazíme na Malerweg, po kterém pokračujeme směrem doleva. Na úpatí hory Gohrisch si můžeme vybrat mezi dvěma různými výstupy. Výstup přes Falkenschlucht vede úzkou skalní soutěskou, kde je zapotřebí trochu lezeckých dovedností. Druhá varianta vede dále po stezce Malerweg. Jakmile dorazíme nahoru, zamíříme nejprve k vyhlídce „Wetterfahnenaussicht“. K tomu se vydáme po skalní plošině po úzké stezce doleva, mezi skalami a nahoru po krátkém úseku zajištěném železným řetězem.

Stejnou cestou zpět a dále přes Gohrisch dojdeme k vyhlídce Pavillonaussicht. Po sestupu na východ k sedlu mezi Gohrischem a Papststeinem narazíme na štolku ze mastku, která je propojena s lomem na čedič. V bezprostřední hranici mezi pískovcem a čedičem se nachází vrstva hnědého železa a vrstva rozloženého čediče, který se označuje jako „mastk“. Věk štoly není přesně znám. Starší prameny zmiňují důl již v roce 1583 pod názvem „Hülffe Gottes“ na Gohrischi. Kronikář Wilhelm Leberecht Götzinger uvádí, že mastková štola byla vybudována kolem roku 1750 při hledání černého uhlí. Dodnes není jasné, zda štola původně sloužila k těžbě mastku, nebo zda měla skutečně sloužit k těžbě uhelných ložisek (vzniklých z naplaveného dřeva v pískovci). Od 90. let 20. století slouží štola jako zimoviště netopýrů.

U hospody „Galgenschänke“ přejdeme silnici. Hned za parkovištěm ostře odbočíme doleva na turistickou stezku „Alte Jäke“. Cesta prudce klesá do údolí, znovu přejdeme silnici Schandauer Straße na začátku lázeňského městečka Gohrisch, mineme lesní hřbitov a pokračujeme rovně až ke sportovnímu hřišti. Dále se vydáme vlevo po stezce Lindenweg až k Hörnelwegu. Nyní následujeme značení žlutou tečkou směrem k Hörnelteichu (balvan z doby ledové). Pokračujeme po stezce kolem polí, kolem karavanového kempu až k výchozímu bodu túry v Gohrischi.

Název vesnice„Gohrisch“ je odvozen od starého slovanského slova gora, což znamená „hora“. První písemná zmínka pochází z roku 1437 jako Gorusch a o rok později jako Gorisch. Po staletí zůstávala velmi malou vesnicí, protože na rovinách byly jen omezené možnosti pro zakládání polí. Před 200 lety žilo ve 20 statcích pouze asi 100 lidí. Teprve díky rozvoji cestovního ruchu se obec rozkvetla a brzy se mohla pyšnit názvem horské lázeňské místo. V roce 1910 již v Gohrischu bydlelo přibližně 700 osob. Od roku 1936 smí nést titul „lázeňské město“.

Další informace o naučné stezce o půdě v Saském Švýcarsku

Při výstupu na Gohrisch přes soutěsku Falkenschlucht je třeba mít určité lezecké dovednosti a nemít strach z uzavřených prostor!