Každá doba má své písně – přetrvávají to pomíjivé, jsou svědectvím a uchovávají vzpomínky na prožitý život. I v NDR to byly šansony, balady a rockové písně, které od poloviny 60. let odrážely životní náladu a každodenní život. Písně se staly prostředkem pro sny, touhy a radostné prožívání sebe sama. Často mladí hudebníci a textaři tak naplňovali svou touhu po sebeurčení, smyslnosti a rebelii a podkopávali státní kulturní monopol. Mnohé z toho, co vzniklo v průběhu desetiletí NDR, dnes v celoněmecké kulturní scéně téměř nenachází místo (vysílací čas), ačkoli mnoho textů se dnes díky své univerzální platnosti jeví opět jako vysoce aktuální. Stellmäcke a jeho hudebníci vyrostli s touto živou uměleckou formou a naučili se od ní, jak se prosadit i navzdory nepříznivým okolnostem. V tomto programu se s radostí ze hry a bez sentimentality věnují některým z úspěšných i méně známých písní a balad té doby.