„Ó, strašlivé životní zmatení, visíme tu na červené nitce!“ – tak začíná hymna bratrstva šibenice od Christiana Morgensterna (1871–1914). A není někdy užitečné dívat se na věci s trochou šibenicového humoru? Sám Morgenstern napsal, že „šibenicová poezie“ je součástí světového názoru a že ze šibenice se na svět díváme jinak. Prostřednictvím šibenicových písní tak chtěl „šířit trochu duševní lehkosti, veselí, svobody, oživit fantazii, jen trochu rozmrazit hudbu duše, která zamrzla v poštovním rohu“. O 50 let později doporučuje Marcel Reich-Ranicki ve svém kánonu německy psané poezie všechny Písně z šibenice. Básně jako „Der Lattenzaun“, „Sophie, die Henkersmaid“ a „Das Mondschaf“ jsou legendární, „Der Werwolf“ dokonce patří do školní látky. „Člověk se smíchy ohne v pase,“ poznamenal již Tucholsky, „poté, co se zvážní, obdivuje hlubokou lyriku, která se teprve v posledním okamžiku zvrtla v komičnost – a nakonec si uvědomí, že se naučil jednu filozofickou větu.“ Jako zpěváka pro tento jubilejní projekt se podařilo získat herce Hanse-Wernera Meyera (Letzte Spur Berlin, Baader Meinhof Komplex). E-mail s dotazem a prvními skladbami obdržel v pondělí v 16:16. Na e-mail od Reinhardta Repkeho odpověděl v 17:15: „Hudební zpracování se mu velmi líbilo, chce to, musí to zazpívat. Už jeho otec prý recitoval Morgensterna u domácího kuchyňského stolu.“ Skvělé předpoklady pro spolupráci! Už o pár dní později se všichni sešli na první zkoušce. Opět se k nim připojil i basista Markus Runzheimer (Element of Crime), který tentokrát navíc zahraje na perkuse. A Hans-Werner Meyer nebude jen zpívat, ale také sáhne po houslích. Reinhardt Repke jako vždy hraje na kytaru a básně nově zhudebnil. Album k již 8. programu klubu vyjde počátkem roku 2026 na CD, vinylu i v digitální podobě.