Kostel se svatými patrony apoštoly Petrem a Pavlem
Rok založení a vysvěcení kostela Petra a Pavla je nejasný. Předpokládá se, že již ve 13. století existoval v Sebnitz malý kostelík, jehož patrony byli apoštolové Petr a Pavel. Silný příliv nových osadníků si brzy vyžádal rozšíření tohoto bohoslužebného místa, k němuž došlo koncem 15. století. Z této doby se dochovaly pozdně gotické obvodové zdi a opěráky chóru.
Současná loď, téměř čtvercového půdorysu, pochází z roku 1619. Dřevěný kazetový strop s 88 erby a ornamentálními deskami, namalovaný Hansem Panitzem a teprve nedávno restaurovaný, nese rovněž datum 1619.
O 70 let později vznikly malby na parapetech dvoupatrových galerií v lodi. Nápis uvádí, že 55 obrazů biblických výjevů ze Starého a Nového zákona vytvořil v letech 1688/89 drážďanský malíř Johann Gottfried Buchardy; na jednopatrových galeriích v chórové místnosti jsou vyobrazení apoštolů ze stejné doby. Dvoupatrový oltář je cenným renesančním uměleckým dílem. Na hlavní desce, orámované sloupy, je namalován obraz Poslední večeře Páně. Jeho autor, Martin Kotte ze Schandau, se zvěčnil ve vyobrazeném souboru postav s paletou a malířskou holí. Druhé patro oltáře nese obraz sesazení z kříže.
Na středový pilíř v lodi byl připevněn velký krucifix z doby kolem roku 1520, pod nímž se nachází dřevěná postava Madony, rovněž pozdně gotická (konec 15. století).
Dalšími zvláště pozoruhodnými kusy vybavení kostela jsou dřevěná malovaná renesanční kazatelna a kalichovitá křtitelnice z roku 1586, která byla v letech 1928/29 krásně restaurována.
Od jisté doby je v našem kostele opět k vidění také velká kostelní stínohra ze Sebnitz.
Varhany kostela Petra Pavla, dvoumanuálový nástroj z roku 1902 s původně 27 - nyní 34 znějícími stupni, pocházejí z dílny bratří Jehmlichů z Drážďan. V roce 1928 byly rozšířeny a získaly volně stojící píšťalový prospekt za oltářem. V roce 1993 přišel sbor v Sebnitz na nápad spojit jeden z nejkrásnějších a nejbohatěji zdobených kostelních prostorů v Saském Švýcarsku s koncertním cyklem. První koncerty se konaly v roce 1994 pod názvem "Hudba v Petropavlově". Od té doby úspěšná syntéza architektury a hudby různých stylových období nepřestává ohromovat návštěvníky koncertů i hostující hudebníky.
Sebnitzská vánoční mše na Štědrý den má každoročně zvláštní tradici. Hlavními hudebními skladbami této bohoslužby jsou Sebnitzská vánoční árie, kterou zkomponoval sebnitzský kantor Gotthilf Sigismund Heine (1746-1814), a Sebnitzer Mettenmusik pro sóla, sbor a orchestr Christiana Gottloba Augusta Bergta (1771-1837), které jsou mnohými oceňovány jako zvláštní církevní hudební vrcholy.
Současná loď, téměř čtvercového půdorysu, pochází z roku 1619. Dřevěný kazetový strop s 88 erby a ornamentálními deskami, namalovaný Hansem Panitzem a teprve nedávno restaurovaný, nese rovněž datum 1619.
O 70 let později vznikly malby na parapetech dvoupatrových galerií v lodi. Nápis uvádí, že 55 obrazů biblických výjevů ze Starého a Nového zákona vytvořil v letech 1688/89 drážďanský malíř Johann Gottfried Buchardy; na jednopatrových galeriích v chórové místnosti jsou vyobrazení apoštolů ze stejné doby. Dvoupatrový oltář je cenným renesančním uměleckým dílem. Na hlavní desce, orámované sloupy, je namalován obraz Poslední večeře Páně. Jeho autor, Martin Kotte ze Schandau, se zvěčnil ve vyobrazeném souboru postav s paletou a malířskou holí. Druhé patro oltáře nese obraz sesazení z kříže.
Na středový pilíř v lodi byl připevněn velký krucifix z doby kolem roku 1520, pod nímž se nachází dřevěná postava Madony, rovněž pozdně gotická (konec 15. století).
Dalšími zvláště pozoruhodnými kusy vybavení kostela jsou dřevěná malovaná renesanční kazatelna a kalichovitá křtitelnice z roku 1586, která byla v letech 1928/29 krásně restaurována.
Od jisté doby je v našem kostele opět k vidění také velká kostelní stínohra ze Sebnitz.
Varhany kostela Petra Pavla, dvoumanuálový nástroj z roku 1902 s původně 27 - nyní 34 znějícími stupni, pocházejí z dílny bratří Jehmlichů z Drážďan. V roce 1928 byly rozšířeny a získaly volně stojící píšťalový prospekt za oltářem. V roce 1993 přišel sbor v Sebnitz na nápad spojit jeden z nejkrásnějších a nejbohatěji zdobených kostelních prostorů v Saském Švýcarsku s koncertním cyklem. První koncerty se konaly v roce 1994 pod názvem "Hudba v Petropavlově". Od té doby úspěšná syntéza architektury a hudby různých stylových období nepřestává ohromovat návštěvníky koncertů i hostující hudebníky.
Sebnitzská vánoční mše na Štědrý den má každoročně zvláštní tradici. Hlavními hudebními skladbami této bohoslužby jsou Sebnitzská vánoční árie, kterou zkomponoval sebnitzský kantor Gotthilf Sigismund Heine (1746-1814), a Sebnitzer Mettenmusik pro sóla, sbor a orchestr Christiana Gottloba Augusta Bergta (1771-1837), které jsou mnohými oceňovány jako zvláštní církevní hudební vrcholy.