Pozdně gotický trojlodní halový kostel sv. Marie v Pirně
Evangelicko-luteránský pozdně gotický trojlodní halový kostel Panny Marie v Pirně byl postaven v letech 1502 až 1546. Střecha má výšku hřebene 40 metrů a výšku krovu 25 metrů, což je největší kostelní střecha v Sasku, a byla obnovena v roce 2004. Kostelní věž je vysoká 60 metrů. Střešní krov je samonosný, a proto nenese tíhu klenutého stropu pod ním. Díky tomu získal kostel jedinečnou síťovou klenbu, která nemusí střechu podpírat, ale slouží pouze jako dekorace. Od roku 1994 je v něm opět umístěn jediný (od roku 2003 spolu s drážďanským Frauenkirche) sedmidílný zvon v saském zemském kostele. Až do počátku 20. století bydlel nad zvonicí zvoník/věžník, který zvony obsluhoval. Vedle desetimetrového pískovcového oltářního retáblu a křtitelnice (1561) s 26 malými dětskými postavami, které obdivoval již Goethe, představují figurální klenbové malby (1544-46) s mnoha biblickými výjevy jedinečný skvost sakrální malby v době reformace. Od zavedení reformace v 16. století je kostel Panny Marie v Pirně evangelicko-luteránský.
V kostele se nachází i několik kostelů, které jsou od roku 1750 součástí kostela sv.
V kostele se nachází i několik kostelů, které jsou od roku 1750 součástí kostela sv.
